Proces (Autor: DarknnesLady)
… jak je u mě poslední dny normální, sedím u noťasu a chatuji… Klasika, A cože na tom chatu dělám??? Krom občasného pokecu s kamarády hledám Dominantní protějšek pro sebe….jenže ne a ne najít , buď to jsou jen ubožáci, co si potřebují posílit sebevědomí, nebo k mé smůle jsou ve vztahu s jinou submisivní osůbkou… Jojo je to tak - já jsem submisivní bytost a dokonce žena, mladá….ale mám sakra smůlu. Krom toho, že jsou někteří zadaní, dalším zase nevyhovuji vzhledově… A málem bych zapomněla - ještě existují typy "silné řeči", ze kterých ale nic nebývá. Oblíbila jsem si jednu místnost, kam chodí lidé zaměření na BDSM a D/s….a v té místnosti mě jednoho dne oslovil jeden človíček. Dala jsem se s ním do řeči. Klasické otázky - od "jak se mám" po dotaz na to, zda jsem Dom či sub. Jsem sub, to ho potěšilo a začali jsme se bavit, ani sama nevím jak, o tom co hledám. Ani nevím, jak jsme se k tomu dostali a ani nevím, jestli to tady popíšu přesně, ale vypadlo z nej, že hledá hříšnou kacířku pro svou Madam. Zapomněla jsem říct že ta místnost je zaměřená na středověké praktiky alá Inkvizice - metla hříšníků….(snad mě její zakladatelé neukamenují ). Došli jsme k tomu že jsem mu „vyplnila“ dotazník a dle toho se mělo rozhodnout, zda mám šanci či ne. Kupodivu jsem prošla…s mým souhlasem mě „předhodil“ své Madam, vyměnili jsme si čísla a on že se mi ozve co a jak. V podstatě jsme se domluvili, že bych podstoupila Soud a následně výslech ve stylu Inkvizice….a já souhlasila.
Ozval se mi ještě ten den s tím, že mluvil s Madam a že se termín Procesu dozvím tři dny předem… Ale ozval se ještě ten den a řekl mi, že mám proces hned zítra. To by mi nevadilo, ale postupně mi vylíčil, že tam bude víc soudců a k tomu obecenstvo. Já, která jsem dlouho nic podobného nezažila, jsem byla v šoku - ale měla jsem den na to to rozdýchat . Nastal onen den a já se opravdu sešla jak s tím človíčkem, tak s jeho Madam….promluvili jsme si, ujistila mne že se mi nestane nic, co by mi uškodilo, že budu pod její ochranou…. Ani nevím proč a jak, ale získala si mou důvěru. Došli jsme na místo určení a strach vystřídala nervozita. Rozkoukávala jsem se a snažila se to vydýchat. Uplynula nějaká doba a Paní přišla s tím, že se mám jít připravit.Myslela jsem, že se nervozitou nezvednu, ale došla jsem tam, kam jsem měla. Postupně mi byla nasazena pouta a kukla, která mě pekelně štvala. Byla jsem odvedena do cely a čekala, až se to všechno spustí…. Přišla ta chvíle…nebála jsem se, ale byla jsem hodně nervózní. Hlavou mi lítaly myšlenky - něco řeknu blbě, zakopnu cestou a rozplácnu se jako žába... Nic takového se nestalo. Jediné, co se mě zradilo, byl můj hlas. Vypověděl mi službu, když jsem měla odpovídat na otázky. To se mi stává často, mám-li strach z toho, že se nějak ztrapním….naštěstí se našel (nebo to s ním bylo domluveno předem, nevím) další člobrda z davu, co se ujal role mého právníka. Neuspěl…..Žalobce žádal, aby - než budu odvedena k výslechu - bylo provedeno právo útrpné, a to veřejně. Soud vyhověl , byla donesena koza, na ní mě uložili... a v té chvíli ze mě všechno spadlo a já se konečně uvolnila. Výkonu práva útrpného rákoskou se ujal žalobce. Dvakrát dvanáct ran... Prvních dvanáct jsem si počítala sama, další várku pohůnek. Ani jsem nepípla, holt jsem masochistka. Jediné, co mě bolelo, byla kolena - koza nízká a já zas vysoká… Poté jsem byla odvedena do mučírny a následně připoutána k ondřejskému kříži zády k vykonavatelům. Byla jsem napjatá jak struna, ale jak dopadla první rána, začala jsem si to užívat. Skoro jsem přestala vnímat okolí. Jediné, co jsem jakžtakž vnímala, byly věty o tom, za co je trest a kolik dostanu ran….a zda se přiznávám ke svým obviněním. Nepřiznala jsem se. Už se na mě vystřídali snad všichni a já nic. Pak nastoupila Paní, která si odskočila na cigaretu, když se dozvěděla, že jsem se nepřiznala a že nezabraly ani pokusy o zlomení příslibem nějakého alkoholického nápoje či tím že si budu moci zapálit cigaretu. Měli smůlu - já nekouřím a alkoholu nijak neholduji, jen velmi vyjímečně…. Zaslechla jsem něco jako „já jí dám že nekuoří a nepije“! Vzápětí mi těsně nad zadek dopadly tři rychlé rázné rány a já byla zlomená. Začla jsem se přiznávat….ani jsem to nestačila rozdýchat….topila jsem se v bolesti, měnící se v rozkoš. Paní si mě vzala do parády…..mno potrápila mě spíše lehce, ale stačilo to. Zažila jsem neskutečný orgasmus, a to se přitom nijak nedotkla mých intimních míst. Měla jsem pocit, že vyletím z kůže samotným blahem. Když to vše skončilo, já jen vstřebávala zážitek a to, že jsem po dlouhé době zažila tak šílenou rozkoš, že pro ní nemám slov….