Jak se dá nasadit obojek (Autor: LatexVal)

17.07.2012 13:24

Poklidná jízda autem. Kochám se přírodou a je mi krásně. „Svlíkej se,“ vyštěkl jsi vedle mě. Kouknu na Tebe dost vyjeveně. „Hned!“ přišel nekompromisní dodatek. Krve by se ve mně nedořezal. Takhle nekompromisní je Pán vždycky, když má něco za lubem. Moc se mi nechce, ale je mi jasné, že při tomhle tónu hlasu nemá cenu odporovat. A tak ze sebe začínám za jízdy dost neochotně stahovat věci. „Dělej!“ Asi se Ti zdá, že mi to dlouho trvá. Nedivím se. Svlékám si botky a kraťásky. Kouknu na Tebe, ale zřejmě je to málo. Pomalu sundávám i tílko. Už tam sedím jen ve spodním prádle. Můj Pán ví, jak moc se stydím. Ještě to naposledy zkusím. „Stačí?“ špitnu. „Ještě,“ nenecháš se odbýt. Neochotně sundávám i podprsenku. Kozičky se mi zhoupnou. Zase se na Tebe podívám. „To stačí.“ No, moc mi toho nezůstalo. Znovu si zapnu pás, studí mě na holém těle. Snažím se skrčit na sedadle, abych byla neviditelná. Rukama si kreju kozičky, kolena mám pod bradou. Protijedoucí auta by měla zřejmě dobrý výhled. Pán si toho všiml a vůbec se mu to nelíbí. Okamžitě přichází příkaz, abych dala ruce dozadu. Moje prsa teď ční do prostoru, jsou vyšpulená jak na pouti a každý řidič, co jede proti nám, je může okouknout. Stydím se strašně moc, ale zároveň mě to moc vzrušuje. Okamžitě jsi vyčíhl, že mi trčí bradavky. Obdivuju, jak stíháš řídit a u toho mi dráždit kozy. Tvoje ruka se přesouvá po mém břichu níž. Prsty mě drkneš do stehen. Už dávno vím, co je to za povel. Občas jsem zkusila dělat, že nechápu, ale bičík a nebo rána Pánovou dlaní do stehna není opravdu moc příjemná. Poslušně dávám nohy od sebe. Připadám si maličko zneužitá, hrabeš se mi v kundičce a ta na Tvoje doteky začíná okamžitě reagovat. Proudy šťáv zaplavují Tvoje prsty... při dráždění to vydává mlaskavé zvuky. Bože, bože, chtěla jsem si hrát na nedostupnou, ale moje vlastní kunda mě zradí! Vzdychám pod Tvými doteky.... Najednou si všímám, že jsi odbočil z hlavní silnice na nějakou vedlejší. To není moc dobré. Po pár metrech stavíme. Vystupuješ, obcházíš auto a já jsem už opět na svém sedadle skrčená. Je mi to jasný, jdeš si pro mě.... Ježiši, já nechci ven! Vždyť jsem nahá! Teda skoro. Ale ty titěrný kalhotky co mám, se nedají považovat za kousek prádla. „Vystup!“ Vyndávám si botky z auta a neohrabaně se do nich obouvám a vylézám ven. Srdce mi bije až v krku. Co když mě tu nechá? Co když mi přikáže, abych se nepohnula z místa? Co když odjede? Pár metrů od nás si vesele sviští auta. Po očku sleduju, zda nějaký náhodou neodbočuje. Na jednu stranu doufám, že nic neodbočí, na druhou si přeju, aby nás alespoň jedno minulo.... „Pozice,“ vytrhl jsi mě ze snění. Tohle slovo miluju. Má pro nás zvláštní intimní význam. Jsme si tak blíž, dávám Pánovi najevo svou oddanost... Kdykoli... Kdekoli... si řekne. Klekám si před Pána a zvedám vlasy. Dostávám na krk malý kousek kůže. Symbol toho, že mu patřím. Opravdu je to jen symbol. To, že mu patřím, cítím hluboko v srdci.... Objímám Tě v kleče okolo pasu a Ty mě hladíš po vlasech. Jsem šťastná! Vím, že máme před sebou víkend plný vzrušujících zážitků....

 

Doplnění: Opravdu vzrušující byly. Hlavně když nás vyfotilo a poté i zastavilo policejní auto, neboť jsem jela s odhalenýma kozama :-)