Hravost mého Pána (Autor: LatexVal)
Miluju hravost svého Pána. To, jakými nápady hýří, to, jak je to vždy originální a zábavné, jak to má šťávu a fantazii.....
„Máš povolený rozchod na dva metry. Dál jak dva metry nesmíš ode mne být.“ A tak hlídáte rozestup a poletujete za ním jako papírový drak a on si chodí, jak se mu zlíbí. A najednou koukám, že mi Páníček mizí do tramvaje, a že se rozestup už blíží hranici dvou metrů, a tak chytám paniku a sprintuju jak zběsilá, abych to náhodou neporušila... Z postele se také zvedne jak císařpán a teprve, až když je u dveří, tak mi dochází, že musím za ním. No nezamotám se do peřiny?..... Jak krásně rozmarný ten jeho povel je 
„Řekni si číslo. Od 3 do 6,“ prostě jen tak plácne a vy vůbec nevíte, co bude následovat. „Čtyři,“ povídám. „Hm, takže až půjdeme na tu večeři, můžeš mít na sobě čtyři kousky oblečení... Jo a boty se počítají za dva,“ oznámí mi s úsměvem. Ještě že mám tu košili... Vzápětí povídá: „Číslo dvě až pět?“ „Tři,“ špitám strachy. „Takže tu košili si můžeš zapnout na tři knoflíky.“ Krucinál, jako by četl mé myšlenky! „A teď jedna až sedm?“ vypálí znovu. V hlavě mi to šrotuje, na co může ještě myslet? Pomalu se mi z ní kouří, ale nic nevymyslím. „Hmmmm, tak tři...,“ povídám s lehkým strachem, co bude následovat. „Tak mi dej tři pusy...“ otočí se ke mě....
No řekněte, subinky, nemilovaly byste ho?
-V-
Dovolím si sem snad jen dodat pár vět na vysvětlenou :-) Za normálních okolností by Val měla ten rozchod i větší, ale když se - vedena svým orientačním smyslem - během krátké chvilky dvakrát málem ztratila a dvakrát vydala na opačnou stranu v domnění, že právě TAM potřebujeme jít, tak mi to zkrátka nedalo a tohle řešení se doslova nabízelo samo :-) Člověk jí nemůže furt hlídat, no ne? :-) Pojala to hravě... úžasně. Tak, jako ona bere všechno.
No řekněte, domíci, nemilovali byste jí? :-)
-ČP-