Co všechno se dá ukrýt pod BDSM (Autor: LatexVal)

25.02.2013 06:28

Pod klasickým BDSM si většina lidí do těchto tajů zasvěcených představí ten klasický model… Budu to brát tedy ze své pozice subinky… tedy model dominantního chlapa, který určuje pravidla a subinku, která je s radostí přijímá, protože ji vzrušuje být poddanou. Dom vede, vychovává pro radost z toho, že někdo pod ním jeho povely se vzrušením přijímá. Je to v podstatě “hra“ (i když tohle označení nemám moc ráda). Hra plná fantazie, rafinovanosti, ve které dominant vymýšlí různé pozice a úkoly očekávajíc, že se někde subinka sekne, nesplní to či ono, za což potom může přijít trest (který je v podstatě ve většině případů spíše odměnou:-)) Dominant se kochá rozpaky čubinčiny duše, která by tak ráda splnila zadaný úkol, jen ta hrdost, mrcha proradná jí brání. Nebo stud. Je to věčný souboj, vnitřní boj, který dominanti na tváři svých chráněnek tak rádi pozorují. Následně přichází radost v subčí dušičce, která to zvládla, udělala další krok kupředu, ke svému poznání, ale také k potěšení svého Pána, který může být právem hrdý na svou maličkou, jež překonala všechny bloky a udělala pro něj, co chtěl. A ona pak pokorně klečí u jeho nohou, tváří se lísá Pánovi o stehno a její oddané oči mluví za vše. On je její hrdina, její Král. A on se jako král cítí…

Možná budete souhlasit, že tento model je v BDSM nejrozšířenější. Takto si hraje nejspíš většina lidí. Jen málokdo si dokáže představit vztah 24/7. Jak by to fungovalo? Existuje vůbec někdo s otrockou duší, kdo by dokázal v BDSM vztahu žít nepřetržitě? Celý život? Nebyla by to potom nuda?

Na jednom blogu jsem četla článek jistého „dominanta“, který mě donutil zamyslet se nad tím, co všechno vlastně ještě BDSM je. Jsou vůbec nějaké hranice? Kde začíná a kde končí ta pomyslná lajna? Pokud mě jako muže neberou a nezajímají žádné praktiky z této oblasti, ale chci jen poslušnou ženu, můžu se ještě označit za dominanta? Každý si své BDSM nastaví ve svém vlastním vnímání. Je to jeho věc. Ale nepleteme si tady náhodou už pojmy, co ta skutečná dominance znamená? Pokud někdo píše: Nechci nikoho svazovat, nechci nikoho mučit a vlastně mě ani neberou tresty za neposlušnost… Nechci nikoho ponižovat, chci aby pro ženu bylo krásné, že mi může sloužit. Taktéž s výchovou má tento muž jasno. Nechce ani nikoho vychovávat, čeká, že dva lidé zapadnou kompatibilně do sebe. Prostě chce ženu oddanou a přirozeně submisivní, aby se o nic nemusel starat. Není tohle model tak trochu z časů dávno minulých, kdy ženy byly vychovávány v úctě k mužům a měly to jako svůj životní úděl? Nechci tu nikoho soudit, to chraň bůh, jaký si to každý udělá, takový to bude mít. Jen…. Dá se tenhle model chování muže ještě brát, že se jedná o BDSM pozitivního človíčka? Nebo je to o tom, že dotyčnému spíše vyhovují přirozeně poddajné dívky? Možná je to jen mé vnímání, ale pro mě platí, že tam, kde je dominance a submitivita, tam kde to BDSM, tam je také hravost, fantazie, trošku škádlení a provokace, následné umravňování, pomůcky, tresty, hračky, úkoly, ponížení, posouvání hranic… a kdo ví, čeho všeho dalšího… A to v tomto nastíněném případě trošku postrádám. Je či není tedy tento zmíněný muž dominantem v pravém BDSM slova smyslu?  

-V-