22.09.2011 -
Od druhé hodiny nedělám nic jiného, než myslím na to, jak se ošukám. Dneska je opět jeden z těch dnů, co nemůžu takový myšlenky vyhnat z hlavy. Řeknete si, tak proč se nepohoníš? Ale...není to tak jak jednoduchý, když je člověk v práci a po ruce není žádná hračka. Po Pánově příkazu na icq, že si musím pořádně zmáčknout kundu a pak se přes ní pořádně plácnout, jsem dostala chutě ještě větší. Kdyby se dala vojet klika u dveří, udělám to! Napsala jsem mu jen, že jdu snad vojet opěradlo u křesla. Jeho odpověď byla jasná "Chci u toho být! Zavolej!"
Víc čtěte v rubrice Zážitky zde.
-V-