Střípek z našeho snu (Autor: LatexVal)
Neskutečný víkend s Pánem... máme před sebou hodiny a hodiny času, kdy si můžeme užívat jeden druhého. Poslední dny na mě byl můj Pán maličko tvrdší, nekompromisnější, což mělo za následek, že se ve mně probudil, jak já říkám, ten pocit totální submisivity. Můj Pán ví, že občas ráda smlouvám, že zkouším, co mi povolí a tak mi pro jistotu na celý víkend zatrhl jakékoliv protesty. Pořád jsem měla právo stopky, ale jinak? Jinak jsem musela poslechnout. Už jen ten pocit byl vzrušující. Strašně jsem si to užívala. Dělalo mi dobře, že mě ovládá, že je tak krásně dominantní. Ale přitom jsem měla jistotu, že když by bylo potřeba, můj Pán mě ochrání... svou čubičku si ohlídá a postará se o ni, aby se jí nic nestalo. A ten pocit je k nezaplacení. Vědět, že se člověk může spolehnout. Za každých okolností. Vědět, že Pán přemýšlí a že byť něco udělá, mít jistotu toho, že to má dopředu promyšlený a má několik variant na jakoukoliv situaci.
Miluju víkendy, kdy máme na sebe spousty času, čas vlastně neexistuje. Můžu se s Pánem pomyslně zavřít ve své dušičce a užívat si společné chvíle, vstřebávat společné okamžiky, nasávat plnými doušky a vychutnávat si každičkou minutu. O to víc si užívám pocit, že patřím k jeho nohám. A tam je mi strašně krásně. Nechal mě klečet i v hospodě. Sice tam byla jen servírka, ale v tu chvíli mi to bylo úplně fuk. Díval se mi u toho do očí a mohl číst, co pro mě znamená. Mohl číst mou oddanost. Fascinuje mě, s jakou samozřejmostí a bez sebemenšího náznaku nějaké paniky, rozpaků, studu, nebo čehokoliv jiného mě nechá klečet v mezi lidmi nebo mě veřejně vede za obojek či na vodítku. Jeho klid, sebejistota a vyrovnanost dává sílu i mě. A potom, když se můžu v posteli schoulit u jeho nohou, vnímám, kde je moje místo. Poslouchám, jak Pán oddechuje a pomalu usíná, vnímám tíhu jeho nohou na svých bocích a je mi nádherně. V těchto chvílích „totální submisivity“ bych za kouska utrpení pro Pána dala cokoli... Čím víc nepříjemné by to bylo, tím by to bylo lepší. Pak potřebuji cítit, že si mě Pán použije, že ovládne mou duši, jak se mu zlíbí, že má vládu i nad mým tělem. Vzrušující to pocit. Potom nacházím pochopení té pravé submisivity, té správné oddanosti, lásky a úcty k Pánovi, hrdosti na svůj obojek. Pak máte pocit, že musíte křičet do celého světa, že jste s ním šťastná....